Tmavá zlatá (++)

Tmavá zlatá je původní přírodní zbarvení. Tmavý zlatý křeček má sytou tmavou mahagonovou barvu s tmavě břidlicově šedou podsadou, barva na bříšku je slonovinová, černé lícní proužky, černé oči a tmavě šedé uši.

Rezavá (bb) 1961 není známo

Rezavý křeček má hnědozrzavou barvu s šedou podsadou, barva na bříšku je slonovinová, hnědé lícní proužky, hodně tmavě hnědé oči a středně hnědé uši.

Nevhodné je křížení se skořicovou (pp), barvy jsou si příliš podobné a s ředěnou (dd), která příliš ředí barvy.

Genetický kód bb je odvozen z názvu brown (hnědá). Z počátku byla tato barva nazývána guinejská zlatá (Guinea Gold), později rezavá (Rust), ale s genetickým symbolem rr a v roce 1987 genetik Roy Robinson zkoumal srst pod mikroskopem a porovnával ji se srstí myší, aby zjistil, že skořicová byla špatně označená jako hnědá (Brown) bb a došlo k uvolnění symbolu bb, který byl použit právě pro rezavou barvu srsti.

Mutace označená jako hnědý gen (Brown) kóduje pro enzym TYRP1, který je katalyzátorem poslední syntézy ještě hnědého eumelaninu na černý. K tomuto kroku však nedojde a eumelanin je produkován jako hnědý. Výsledkem je hnědá srst zvířete.

Použito se svolením Kennetha Worma, CHS KWO

Extrémně zředěný křeček je světle šedý se světle šedou podsadou, barva na bříšku je slonovinová, má černé lícní proužky, černé oči a tmavě šedé uši. Nos je zlatý. U mladých křečků se při zasvícení do očí objevují červené kroužky.

Nedoporučuji křížit s ostatními barvami až na několik výjimek a volně šířit toto zbarvení srsti, protože jemně ředí zbarvení srsti a pokud by se gen volně rozšířil, byla by mnohem těžší identifikace barev srsti. Nicméně v uzavřeném kruhu chovatelů je vhodné křížení s tmavouchým albínem (c(d)c(d)) a především s černou (aa), kdy vznikají hezké kombinace; heterozygotní extrémně zředěná černá (aac(d)c(e)) je nádherné zbarvení viz druhá fotografie shora. Křížit tedy spíše s tmavšími barvami či kombinacemi barev, aby bylo vidět zředění.

Genetický kód c(e)c(e) je odvozen z názvu colour (barva) a extreme dilute (extrémně zředěná). Jedná se o C lokus a alely c(d) a c(e) jsou spolu ve vztahu kodominantní, tedy projevují se současně zároveň.

Gen snižuje tvorbu pigmentu na většině těla. Jedná se o mutaci v syntéze pigmentu hned na začátku. Mutace nastává již v enzymu tyrosinoxidáze. Pokud mutace způsobí, že je enzym úplně nefunkční, zvíře nebude schopné produkovat žádný pigment a výsledkem bude albín (cc). U křečka syrského se zatím mutace albín (cc) neobjevila. Existují různé stupně nefunkčnosti tohoto enzymu a tím i různé druhy (stupně) albinismu. U extrémně zředěného křečka je částečně funkční tyrosinoxidáza, proto je produkován pigment v omezené míře.

Použito se svolením Jan, The River Road Hamstery

Skořicová (pp)  1957 USA

Skořicový křeček má sytou oranžovo hnědou barvu s břidlicově modrou podsadou, barva na bříšku je slonovinová, hnědé lícní proužky, červené oči a pleťově zbarvené uši. S věkem se mění zbarvení očí do velmi tmavě hnědé, téměř černé.

Nevhodné je křížení s rezavou (bb), barvy jsou si příliš podobné a s ředěnou (dd), která příliš ředí barvy.

Přítomnost skořicového genu v dalších kombinacích barev lze poznat u mladých křečků, protože mají červené oči a pleťově zbarvené uši.

Genetický kód pp je odvozen z názvu pink-eyed dilution (růžovooké zředění). Z počátku byla mutace nazývaná jantarová zlatá (Amber Gold), po té hnědá (Brown)  bb a teprve v roce 1987 genetik Roy Robinson potvrdil, že se jedná o P lokus srovnávací metodou se srstí myší pod mikroskopem a byla správně pojmenována skořicová (Cinnamon) s genetickým symbolem pp.

Syntéza pigmentu probíhá v melanosomech: tyrosin vstupuje do melanosomu a enzym tyrosinoxidáza katalyzuje v dopachinon. Později na cestě k eumelaninu, TYRP mění hnědý pigment v černý. Tyto chemické reakce se zvyšují či snižují v závislosti na vnitřním pH melanosomů. Lokus P kóduje protein umístěný na membráně eumelanosomu, bráně vstupu molekul do buňky. Brána pomáhá regulovat pH melanosomu tím, že nechává uvnitř anionty (jiná brána zase pouští H+). Mutace na P lokusu ovlivňuje tuto bránu tak, že mění normální kyselé pH na více neutrální. A právě kyselé prostředí je nutné pro normální aktivitu tyrosinoxidázy. Výsledkem je redukovaný černo-hnědý pigment - světlá srst a růžové oči.

Černá (aa) 1985/1986 Francie

Černý křeček má černou barvu s černou podsadou, barva na bříšku je černá, lícní proužky chybí, černé oči a černé uši. Mívá bílý proužek pod bradou a na pacičkách. S věkem někteří černí křečči hnědnou, někdy mají i některé části zbarvené do černa a některé do hněda.

Nedoporučuji křížit s krémovou s černýma očima (ee), protože krémový gen maskuje černé zbarvení, tedy černý + krémový s černýma očima (aaee) křeček bude vypadat jako krémový s černýma očima - jedná se o epistázi (maskování). Dále nemá význam křížit černou se sazovitou (U_), protože černé zbarvení se sazovitým (aaU_) bude vypadat jako normální černé.

Obecně se dá předpokládat přítomnost černého genu u zvířat, která jsou "neobvykle tmavá". A taktéž vyloučit, pokud jsou světlá. Je-li křeček světlounký od bílé až po žlutou, + černý asi nebude. Pokud je zase tmavší, bude pravděpodobně + černý. 

Genetický kód aa je odvozen z názvu agouti (aguti).

Černá barva srsti je výsledkem recesivní mutace v lokusu A, jehož normální funkcí je produkovat aguti žlutý proužek v chlupu. Mutantní gen aa zamezuje formaci tohoto proužku, což má za následek černý chlup po celé délce. 

Tmavouchý albín má bílou barvu, podsadu i srst na bříšku, lícní proužky chybí, oči jsou jasně červené a uši tmavě šedé. U mláďat jsou uší světlé a tmavnou okolo 26. dne (rozpětí je mezi 24. - 28. dnem); 31. den jsou již tmavě šedé. Kromě uší bývá pigment i na předkožce a šourku u samců a hrázi mezi pochvou a konečníkem u samic, ten se však může objevit  až po dvou či třech měsících. Tmavouchý albín byl zařazen mezi termosenzitivní albíny (do stejné skupiny patří například siamská kočka a himalájská barva u králíků). Části těla, které se nejhůře prokrvují a proto jsou chladnější, pigmentují a tím vznikají tmavá místa.

Nevhodné je křížení s geny, které mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace, tedy například letální geny. Tmavouchý albín tyto geny "skryje" a pokud by se dále křížil s těmito geny, mohlo by dojít k nežádoucímu křížení. Jedná se o následující geny: světle šedá (Lglg), dominantně tečkovaný (Dsds), bílé břicho/šiml (Whwh). Vzhledem k tomu, že tmavouchý albín maskuje téměř všechny ostatní geny pro zbarvení srsti i pro kresbu srsti, měl by se křížit pouze s geny, které se mnohou projevit jako je například skořicová (pp), kdy kombinace těchto dvou genů má za výsledek albína s pleťově zbarvenýma ušima (c(d)c(d)pp).

Genetický kód c(d)c(d) je odvozen z názvu colour (barva) a tmavouchý albín (dark eared white). Tmavouchý albín je ve vztahu k extrémně zředěnému zbarvení (c(e)c(e) kodominantní, tedy oba geny jsou v jednom lokusu a projevují se najednou.

Gen zabraňuje tvorbě pigmentu na většině těla. Jedná se o mutaci v syntéze pigmentu hned na začátku. Mutace nastává již v enzymu tyrosinoxidáze. Pokud mutace způsobí, že je enzym úplně nefunkční, zvíře nebude schopné produkovat žádný pigment a výsledkem bude albín (cc). U křečka syrského se zatím mutace albín (cc) neobjevila. Existují různé stupně nefunkčnosti tohoto enzymu a tím i různé druhy (stupně) albinismu. V akromelanické verzi je částečně funkční tyrosinoxidáza, ale je velmi křehká a závislá na teplotě. Při vyšší teplotě se rozbíjí a výsledkem jsou zvířata s pigmentem pouze v chladnějších částech těla, jako jsou nos, uši, tlapky a ocásek. U křečka syrského jsou to jen uši a pohlavní oblasti.