Kresby srsti

Během vývoje embrya, buňky, které se stanou melanocyty (melanoblasty), migrují ze hřbetní oblasti - z aktivního regionu, který se nachází podél zad embrya a nazývá se neurální lišta - do celého těla. Tyto buňky se stávají základy vlasových folikulů a také se stávají součástí orgánů jako je oko, vnitřní ucho a nervová soustava. Pokud je migrace melanocytů z nějakého důvodu narušena, některé části těla nemají melanocyty a v těchto oblastech se produkuje bílá srst. 

Obvykle pigmentové buňky migrují na několik specifických míst. Tři jsou na hlavě (poblíž očí, uší a na vršku hlavy), šest po stranách těla a několik okolo ocásku. V těchto místech se pak množí a migrují do dalších částí, kde se spojují do větších políček. Táhnou se dolů k tlapkám a z oblasti hlavy dolů, až se setkají na bradě a dolů po těle, kde se setkávají na bříšku. Pigmentové buňky také migrují do oblasti duhovky a sítnice oka. Pokud duhovka nemá pigmentové buňky, vypadá červená (u křečků, potkanů a myší) nebo modrá (u psů a koček). Různobarevné oči (Odd-eyed) jsou následkem migrace pigmentu pouze do jednoho z očí. Pigmentové buňky cestují také do vnitřního ucha, kde hrají částečnou roli při slyšení. Pokud vnitřní ucho nemá dostatek pigmentových buněk, zvíře může být hluché. Rovněž tak cestují do mozku, kde mohou při nedostatku mít vliv na poruchy pohybu či změny v chování. Ze hřbetní oblasti dále migrují, kromě pigmentových buněk, i nervové buňky, a pokud jejich nezbytné množství nedosáhne do střev, může se stát, že nefungují střeva dostatečně a zvíře není schopné vylučovat stolici, což má za následek onemocnění megakolon. Často se tedy stává, že kresba srsti, anomálie zbarvení očí, hluchota a megakolon se objevují společně. Je to kvůli tomu, že všechny tyto jsou důsledkem pozdržení migrace melanocytů z neurální lišty.

Mutace nastávají v distribuci melanocytů:

Mutace v endotelinovém receptoru typu B má za následek tečkovanou kresbu. Normální migrace buněk melanocytů a nervových buněk závisí na přítomnosti endotelinu B a jeho receptorů, kteří regulují jejich rozdělení, rozšíření a pohyb. Gen, který ovlivňuje funkci endotelinového receptoru typu B způsobuje depigmentaci na čele a dále po těle.

Mutace v kit proteinu způsobuje, že je částečně poškozen kit protein, který je produkován c-kit genem. Mutace způsobí, že chybí 12 bází v c-kit genu. Kit protein má více funkcí, kromě normální distribuce pigmentových buněk ovlivňuje i distribuci nervových buněk. Následkem je bílé tečkování.

U křečka syrského existují tyto domněnky o původu kreseb srsti: dominantně tečkovaná kresba (Dsds) by mohla patřit do mutací v kit proteinu, strakatá (ss) by mohla patřit taktéž do skupiny mutací v kit proteinu; páskovaná kresba (Ba_) pravděpodobně není způsobena mutací v kit proteinu, ale vzniká jako chyba v časné migraci buněk z oblasti poblíž páteře; šiml/bílé břicho (Whwh) by mohla mít příčinu v apoptóze, což je vlastně sebevražda buňky, je to mechanismus sloužící k eliminaci nepotřebných či poškozených buněk, jedná se o zánik buňky způsobený aktivací cysteinových proteáz kaspáz a následně pak jaderných endonukleáz a recesivně strakatá kresba (rdrd) by pak mohla být kombinací těchto dvou posledních.

Pokud má křeček více kreseb srsti, dochází k součinnosti a výsledné oblasti bílé jsou větší než by byly samostatně po sečtení obou ploch a mnohdy po jejich překrytí.